Cesta

26. září 2013 v 20:59 | Twotika |  Depresivní
Vítej u příběhu, který byl sepsaný, když jsem měla špatnou náladu.

Cesta

Já s Elou jsme se chystali jet někam na výlet. ,,Tak kam pojedeme Elo? Já bych jela do Krušných hor a ty?" zeptala jsem se. ,,Miky?! Si se zbláznila? Víš jak nerada chodim po horách, co takhle nikam nejezdit, ale udělat si výlet tady?" navrhla má nejlepší kámoška Ela. ,,Tak jo! Souhlasím!" křikla jsem a začala jsem se smát. Ještě ten den jsme si zabalily batohy, ale ne moc těžký. ,,Tak zítra v osm na nádraží?" zeptala jsem se Ely. ,,Proč na nádraží? Radši na náměstí." odpověděla mi a já jen kývla.

***
Další den jsem ještě pět minut po osmé čekala na Elu. Když ještě po deseti minutách nešla, šla jsem k ní domů. Zazvonila jsem na zvonek a otevřela mi její mamka. ,,Dobrý den paní Dovereuxová, je doma Ela?" zeptala jsem se. ,,Před minutkou odešla, musely jste se minout Miky." řekla mi a já se usmála. ,,Tak děkuju, nashledanou." řekla jsem a odešla. Pak jsem uviděla Elin batoh na odbočce do lesa. Vběhla jsem na cestu a běžela jen rovně. Jenže jsem zjevně udělala chybu. Najednou jsem uviděla na cestě vidět Elinu hlavu. Začala jsem hystericky křičet. ,,Néé, Elo! Tohle mi nedělej! Elo!! Prosím, žij!" křičela jsem a vzlykala. Najednou se něco mihlo ve stínech. Byla tu velká tma. Něco mě začalo tahat za nohy. ,,Áááá!" křičela jsem na lesy jako nějaká hysterická barbie. Po chvíli táhnutí mě to pustilo. Stihla jsem se otočit a spatřit obrovskou obludu, která měla místo nehtů obrovské drápy a zuby velké jako největší žralok. Vrhlo se to na mě. Ječela jsem a už jsem věděla, že tohle bude můj konec. Obluda mi rozdrásala hrdlo a já už se tápěla pryč od lidí. Viděla jsem tunel a na konci tunelu stála Ela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama