Mailyn den

15. září 2013 v 16:23 | Twotika |  Trochu normální
Příběh, který jsem sepsala asi před rokem.

Koukala jsem se do zrcadla na dívku se zlatavými vlnitými vlasy a výraznými zelenými oči. Trochu jsem si načernila řasy a šla se převléknout do červeného tílka, ze kterého lezl pupík a černé minisukně. Koukla jsem se na své stylové hodinky a zjistila, že mám ještě pár minutek čas. Přešla jsem znova do koupelny a přečísla si své vlnité vlasy. Zazvonil zvonek. ,,Já tam jdu mami!" křikla jsem a naposledy jsem si pročísla své vlasy. Pak jsem vyběhla po schodech dolů a otevřela dveře. ,,Ahoj, lásko!" řekl jí její přítel Robert. Byl vysoký, svalnatý a lehce opálený. Měl černé vlasy a výrazně modré oči, které byli u černých vlasů nezvyklé. ,,Ahoj!" řekla jsem a políbila jsem ho. ,,Kam půjdeme?" zeptala jsem se a Robert přejel moje oblečení pohledem. ,,No myslel jsem, že bychom mohli jít na jedno místo do lesa, ale když ses tak vyfikla..." řekl s úsměvem a já se začervenala. ,,Já se klidně převlíknu!" řekla jsem a už jsem se běžela převléknout. Převlékla jsem se do přiléhavých džín a černého tílka. Seběhla jsem schody a nazula si conversky. Vyšla jsem na verandu a usmála se na Roberta. ,,Tak a můžeme jí." řekla jsem a vyšla na silnici. ,,No tak už pojď!" křikla jsem a když se Robert jen usmíval vběhla jsem na verandu a zatahala Roberta za ruce. On ji stáhl k sobě na klín a políbil jí. ,,Počkej něco jsem ti přinesl." zašeptal jí do ucha a zašátral v kapse. Vytáhl podlouhlou krabičku. ,,Zavři oči." řekl a já je poslušně zavřela. Něco mě zastudilo na krku. Otevřela jsem oči a prohlédla jsem si přívěšek. ,,Ten je krásný.Děkuju!" řekla jsema znovu pohlédla na stříbrný řetízek s přívěškem srdíčka. Pak jsem Roberta políbila. ,,Takuýž ale pojď." dodala jsem potom a zvedla jsem se.Robert se také zvedl a chytl mě za ruku. Usmála jsem se. Cestou k lesu jsme si povídali. Potkávali jsme hodně známých lidí. Když jsme došli tam kam měl nejspíš Robert namířeno, sedla jsem si na pařez. ,,A co tady?" zeptala jsem se, ale viděla jsem jak Robert jde dál do lesa. Neviděla jsem kam jde a tak jsem šla za ním. Nešla jsem rychle, ale pak jsem toho litovala. Viděla jsem, jak Roberta někdo shodil ze skály. Vykřikla jsem a útočník se otočil a spatřil mě. Rozběhl se ke mě. Otočila jsem se a běžela jsem cestou, někam dál do lesa. Vyběhla jsem na mítince, která nebyla velká, ale dalo se běžet dál do lesa. Nezastavovala jsem, ale už mi dochátel dech. Zahlédla jsem útočníka, když jsem se otočila přes rameno. Konec lesa už musí být blízko, pomyslela jsem si a v tu chvíli jsem zahlédla mezi stromy světlo. Trochu jsem zrychlila a pak u konce lesa už jsem jen padal a padala. Zavadila jsem o nějaký kámen hlavou. Cítila jsem teplo na hlavě. Dopadla jsem na zem a zavřela jsem oči. Nevěděla jsem, jak dlouho jsem byla v bezvědomí, ale když jsem se probudila, byla jsem v nemocnici a Robert seděl na židli vedle mého lůžka a spal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama